Když jsem zahlédl obálku této knihy na polské sociální síti pro milovníky literatury Lubimy Czytać, tak to byla láska na první pohled. A co teprve, když jsem si přečetl, o čem kniha pojednává! Hned se vyšvihla na první příčky mého TBR seznamu.
— Když jsem se rozhodl vyzkoušet e-shop polskaksiazka.cz, tak Ganbare! byla první kniha, kterou jsem vhodil do košíku. Nakonec jsem ji četl z trojice zakoupených knih jako poslední a opět se potvrdilo pravidlo: to nejlepší nakonec.
— Tahle kniha ve vás rozpoutá vnitřní cunami, které vám může pěkně zamíchat žebříčkem životních hodnot. Zejména závěrečná část knihy je neskutečně silná a jdoucí až na dřeň.
— Kniha je rozsáhlou sbírkou reportáží z oblasti Japonska, která byl zasažena vlnou cunami, zemětřesením a následnou jadernou havárií v prefektuře Fukušima. Kromě podobného líčení této katastrofy, sledujeme i jednotlivé lidské osudy, dozvíme se spoustu důležitých faktů o radiaci, o odstraňování následků radiace, o jiných přírodních katastrofách především v této oblasti v blízké i vzdálenější historii, o japonské civilní obraně a systému varování před cunami a zemětřeseními, atd…
— Kniha se čte naprosto skvěle. většina kapitol je hodně krátkých, klidně i stránku či dvě. Autorka v některých kapitolách i mění styl vyprávění a tak nehrozí, že by vyprávění sklouzlo do nějaké rutiny nebo začalo být monotonní. Výtečným příkladem je kapitola Nový japonský bestiář, kde jsou jednotlivé druhy ozáření a nebezpečné prvky vzniklé při jaderném zamoření popsány stylem postav v pravidlech Dračího doupěte.
— Zajímavá kapitola je i ta popisující různé duchy japonské mytologie, kteří se rodí při různých okolnostech smrti člověka. V závěru knihy je i rozsáhlejší kapitola o novém průmyslu, spojeném s odchodem člověka z tohoto světa. Víte, že v Japonsku je bestsellerem kniha, do které si její majitel může zapsat podrobné instrukce o tom jak se naloží s jeho tělem, majetkem, virtuálními stopami po jeho smrti?
— Hodně silné jsou všechny kapitoly, které pojednávají o různých konkrétních lidech a o tom, jak je katastrofa poznamenala. Prostor je zde věnován také chybám, které udělala jak společnost TAPCO, která je majitelem elektrárny ve Fukušimě, tak různé státní instituce. Občas dokáže být autorka hodně sugestivní.
— Na Goodreads má převážně plný počet hvězdiček a stejně bych knihu hodnotil i já. Určitě zatím jedním z favoritů na knihu roku. Pokud ovládáte polštinu a zajímáte se o Japonsko, pak neváhejte. Že nejsem sám, kdo tuto knihu opěvuje dokazuje i vlog jednoho z nejznámějších polských booktuberů.

A ještě jako bonus srovnání polského originálu s českým překladem.

— Takže čím se tyto dvě vydání liší, kromě jazyka ve kterém jsou napsány? určitě první co vás praští do očí je to, že české vydání je podstatně menší. Originál je víceméně formátu A4 a česká verze je spíš A5. Jen co do tloušťky jsou obě vydání téměř na milimetr shodné. Což má své výhody i nevýhody. České vydání se vám díky menším rozměrům sice lépe vejde to kabelky nebo kapsy ale je to na druhou vykoupeno tím, že je jednak psáno viditelně drobnějším písmem a i okraje stránky jsou menší. Pro mladého čtenáře to asi není problém ale staršího čtenáře nebo někoho s horším zrakem to může být nevýhoda. Rozdíl je i v tom, že české vydání má brožovanou vazbu (paperback) a polské je v tvrdé vazbě hardback). Tady je otázkou čistě osobních preferencí, čemu dáváte přednost. Já bych možná raději sáhl po paperbacku.
ganbare— Samotná obálka se mi přiznám více líbí ta od Agory ale pro Absynt zase mluví to, že drží vzhled celé jejich edice Prokletí reportéři a pokud si pořídíte nějaké další knihy z tohoto nakladatelství, pak vám budou krásně ladit na poličce knihovny. A tento jednotný styl drží až asi na dvě výjimky celá produkce vydavatelství Absynt. To k tomu vydání od Agory nepřidáte nic se stejným designem. To že se mi víc líbí ta agorácká obálka neznamená, že obálka od Absyntu je špatná. To ani náhodou. Strohý až samizdatový styl působí mezi naleštěnými a přeplácanými obálkami v knihkupectvích osvěžujícím dojmem a skvěle ladí s drsným obsahem, který ve většině těchto knih naleznete. S přirozenou barvou papíru a hranatými a tučnými literami fontu GT Sectra (použitém pro titul knihy a jméno autorky) zajímavě kontrastuje červená páska s zopakováním části titulu.
— Co se týká typografie uvnitř knih, tak už jsem zmínil dříve, může drobnější font české verze knihy přispívat k horší čitelnosti knihy. Polská edice od Agory používá pro nadpisy uvnitř knihy moderní bezpatkový, velice tenký font. Působí to vzdušně ale na druhou stranu v českém vydání je i pro nadpisy použit silný patkový font a tak sazba působí sladěněji a klasičtěji. Oceňuji, že v českém vydání Absynt uvedl i jméno použitého fontu a dokonce i na jaký papír byla kniha vytištěna. Na obálce české verze je fotografie samotné autorky změněný hustým rastrem do téměř abstraktního díla a odkazuje k dobám před počítačovou sazbou. V polském vydání Agora použila také téměř abstraktní fotografii temné masy vody od japonského fotografa Hayato Kogy (získaná přes fotobanku Getty Images). Agora také doplnila knihu (z obou vnitřních stran obálky mapami oblastí postižených vlnou cunami. V českém vydání mapy nenajdeme ale zase na závěr knihy přidali krátký medailonek autorky včetně (opět rozrastrované) fotografie.
— Jo a text na zadní stranu obálky české verze knihy napsal Mariusz Szcygiel, velký milovník české literatury\ (zejména Hrabala) a autor několika knih o Česku a české literatuře. A z nabídky českých knih od Absyntu se můžete těšit na knihu o Klux-klux-klanu nebo Šáhinšáh o iránském šáhovi Rezá Pahlavím. A doufám, že přeloží ještě hodně knih z nabídky mého oblíbeného vydavatelství Czarne nebo i z jiných (nejen polských) nakladatelství. Doufám, že stále více čtenářů bude číst také non-fiction literaturu.

Když jsem zahlédl obálku této knihy na polské sociální síti pro milovníky literatury Lubimy Czytać, tak to byla láska na první pohled. A co teprve, když jsem si přečetl, o čem kniha pojednává! Hned se vyšvihla na první příčky mého TBR seznamu.
— Když jsem se rozhodl vyzkoušet e-shop polskaksiazka.cz, tak Ganbare! byla první kniha, kterou jsem vhodil do košíku. Nakonec jsem...